|
hlavní »
památky »
domy
|
| Domovní znamení |
| Město Kolín |
|
| O galerii: |
Historie domovních znamení se datuje již od středověku, kdy ve větších městech nastala potřeba výrazně označovat měšťanské domy, a to nejen z důvodů estetických, ale také orientačních. Jedno z nejstarších domovních znamení je umístěno např. na známém domě U Kamenného zvonu na Staroměstském nám. v Praze. Vůbec první doložené domovní znamení v Praze bylo uděleno domu U věže roku 1353.
Zlaté období pro domovní znamení přišla v období baroka, kdy krásně zdobené fasády si přímo říkali o to, aby na nich byl umístěn nějaký specifický symbol, který dům od ostatních odlišoval. Mnohdy znamení vyjadřovalo činnost, kterou se zabývalo tamní osazenstvo. Jindy mohlo jít o vyjádření významu jména majitele. V mnoha případech nám ale nezbývá, než se o významovém obsahu znamení pouze dohadovat - o to větší díl tvůrčí poetiky však takové bádání se zapojením fantazie s sebou nese.
V osmdesátých letech 14. století se v Praze malování domovních znamení stalo natolik oblíbenou živností, že začalo docházet k roztržkám mezi konkurencí. Šlo o hádky uvnitř cechu malířů a štítařů, kde na jedné straně proti sobě stáli malíři chrámové tvorby a na straně druhé štítaři se zaměřením na světskou tvorbu. Proto nezbylo, než aby se do sporu vložil samotný římský císař a český král Karel IV. Rozhodl se oběma povoláním rozdělit úkoly - štítaři byli povoláni k malování štítů a malíři k prostému lakování. Ti však mnohdy trpěli nouzí o zakázky a proto se stejně pletli do řemesla štítařům. Po smrti Karla IV. proto musel problém řešit ještě jeho syn Václav IV., který v roce 1392 rozhodl ve prospěch štítařů. Důvod byl prostý, lidé si raději nechávali zdobit štíty především štítaři, protože ti se v praxi osvědčili jako pečlivější a nešetřící materiálem.
Ve zlaté éře středověkých měst se domovním znamením honosili též kupci a krčmáři, kteří měli alespoň nějaký ten groš ve štrozoku navíc. Zdá se být téměř jisté, že ve druhé polovině 14. století každý dům ve staré Praze, jehož hodnota se přehoupla přes jednosto kop českých grošů, byl označen domovním znamením.
Erby si jako výsadu ponechala šlechta. A protože si i měšťané velmi zakládali na reprezentaci úměrné jejich majetkovým poměrům (majetek měšťanů mnohdy převyšoval majetek leckterého šlechtice), vzali za vděk i domovním znamením, které funkci erbu beze zbytku nahradilo. Dokonce se měšťané se svým znamením natolik spojili, že si jej při stěhování prostě brávali s sebou.
V Kolíně se mnoho domovních znamení nedochovalo (ale dost dobře je možné, že jich zde v minulosti ani mnoho nebylo). Kolín byl přece jen malé město, kde nebylo potřeba domy od sebe nějak odlišovat. Pravděpodobně šlo o záležitost spíše prestižní, kdy jednotliví majitelé chtěli svůj dům pouze zvýraznit. |
|
|
| Domovní znamení jako věc prestiže |
|
|
|
Dům U Tří bažantů (Kutnohorská ul. č.p 31). Domovní znamení je datováno letopočtem 1740. V té době objekt vlastnil známý kolínský architekt a stavitel Josef Jedlička, který ho velmi kvalitně přestavěl do současné barokně-rokokové podoby.
|
|
|
|
Dům U zlatého lva někdy také nazýván U Zlatého lva s modrým míčkem (Karlovo nám. č.p. 90) byl po velkém požáru města v roce 1734 přestavěn a v této době zde také vzniklo toto domovní znamení. I v případě tohoto domu je možné, že autorem přestavby byl též Josef Jedlička.
|
|
|
|
|
|
Poněkud kuriózním případem "domovních znamení" jsou plastiky umístěné nad jednotlivými vchody typického starosídlíštního domu v Bachmačské ulici (u křižovatky s ulicí Na Magistrále). Nabízí se otázka, zda někdy v budoucnu nebudou i tyto plastiky - pokud se ovšem cihlový objekt zachová - posuzovány z historické hlediska jako domovní znamení rovnocená se svými barokními či rokokovými předchůdci. Tento popis se vztahuje i k následujícím dvěma fotografiím.
|
|
|
|
Viz popis u předchozí fotografie.
|
|
|
|
|
|
Viz popis u fotografie č. 3.
|
|
|
|
Domovní znamení na domě U Bílého anděla (Kutnohorská ul. č.p. 54) ještě donedávna zdobila pravděpodobně rokoková hlavička andílka, kterou ovšem v současné době nahradil celý anděl kolínského výtvarníka Pavla Rajdla.
|
|
|
|
|
|
Dům U tří korun(ek) (Kutnohorská ul. 42) původně zdobilo též velmi pěkné asi rokokové domovní znamení, které ovšem po mnoha opravách a úpravách vypadá tak jak vypadá.
|
|
|
|
Dům U zlatého hroznu (Pražská ul. 3) zlatníka a klenotníka Jana Hory byl nově vystavěn po roce 1650 a možná již tehdy zde mohlo vzniknout toto domovní znamení.
|
|
|
|
|
|
Domovní znamení domu U zlatého jablka (Karlovo nám. 21) je dnes pouhým torzem. Původní bohatá kartuš zmizela při opravě na počátku minulého století a zůstalo jenom toto jablko.
|
|
|
