|
hlavní »
památky »
domy
|
| Pamětní desky |
| Kolín |
|
| O galerii: |
Ještě do druhé světové války Kolín zdobil celkem velký počet pamětních desek. Všechny bronzové, a že jich nebylo málo, byly ovšem za války z Kolína odvezeny a roztaveny za účelem využití ve zbrojním průmyslu Třetí říše. Mnoho z nich se do Kolína již nevrátilo, a to ani v repro-podobě. Za všechny osoby, jež desky připomínaly, jmenujme např. kolínského buditele a spisovatele Františka Jaromíra Rubeše, spisovatele, vynálezce a sociálního filozofa Josefa Poppera-Lynkea, novináře a politika Karla Sladkovského či estetika, politika a především sokola Miroslava Tyrše. Nevrátila se ani deska Milana Rastislava Štefánika, jejímž autorem byl známí autor prvorepublikových mincí Otakar Španiel. Po válce její místo na do země zasazeném kameni v Borkách zaujmula cedule s názvem Gottwaldovy sady a dnes na tom samém místě vévodí nápis Borky.
Poněkud kuriózní historii měla pamětní deska a především u ní umístěná bysta Karla Legera. Bysta byla dílem akademického sochaře Vladimíra Jana Hnízda. Za druhé světové války byla, jakožto jiné bronzové desky a sochy, odvezena a rozlita. Po válce byl jmenovaný sochař požádán, aby vytvořil zcela novou bystu, původní totiž nepasovala do výklenku na domě zrovna nejlépe. Sochař byl požádán, aby ji nevytvářel z bronzu, ale radši z kamene, s tím však, že bronzový vzhled má být zachován. A právě její bronzový vzhled se stal kamenem úrazu. Na počátku devadesátých let byla jakýmsi nenechavcem ukradena. Když však dotyčný zjistil, že v rukou nedrží bronz, ale kámen, bystu kdesi pohodil. Poté se našla a byla předána do muzea (asi v roce 1993), nikdo však nebyl schopen identifikovat, o čí že hlavu to jde. Mezitím se pátralo po „ukradené“ bystě s původním vzhledem a z bronzu (dle dochovaných fotografií z třicátých let). Ta se pochopitelně nenašla, protože původní byla roztavena a poválečná v tichu anonymity přebývala v muzeu. Příbuzní Karla Legera tedy v roce 1994 nechali sochařem Václavem Frýdeckým zhotovit novou bystu.
Kolínské pamětní desky
Pamětní desky v Kolíně lze rozdělit do několika skupin.
Nejstarší
Pamětní deska přestavby chrámu sv. Bartoloměje z roku 1360 (na které zvěčnil své jméno i slavný stavitel Petr Parléř).
Pamětní deska založení kolínského hradu z roku 1437 (pod kterou se podepsal jakýsi stavitel mistr Petr).
Pamětní deska o stavbě zvonice z roku 1504 (podepsaná mistrem Bartošem).
Pamětní deska kolínského faráře Hynka z Ronova upáleného husity (na budově arciděkanství).
I. světová válka
Pamětní deska kolínských legionářů (budova radnice).
Po levé straně vchodu do kolínské sokolovny se nachází deska s textem slavného provolání "Českému poselstvu na říšské radě", které přednesl Alois Jirásek roku 1917
Na evangelickém hřbitově na severním konci Veltrubské ulice (na stěně márnice) se nachází pamětní deska obětí prvé světové války z řad této církve.
Další desku vztahující se k I. světové válce nalezneme v prostorách židovské synagogy a připomíná oběti války z řad kolínské židovské náboženské obce.
Pamětní desky slavným Kolíňákům
Pamětní deska spisovatele Josefa Svatopluka Machara v místech, kde stával jeho rodný domek.
Pamětní deska Karla Legera na domě, kde tento spisovatel žil a zemřel
Pamětní deska hudebníka Františka Kmocha na jeho domě v Kutnohorské ulici (původní deska z roku 1922 byla pravděpodobně v šedesátých letech nahrazena deskou novou).
II. světová válka
Pamětních desek vztahujících se k II. světové válce je mnoho, ale nemalá část z nich se nachází uvnitř fabrik, škol atd. Ze všech, které jsou umístěny na místech veřejně přístupných, jsme vybrali alespoň několik následujících.
Deska na budově sokolovny, umístěná po pravé straně hlavního vchodu, připomíná oběti války z řad činovníků Sokolské župy Tyršovy.
U lékárny na Karlově náměstí (č.p. 89) si kolemjdoucí může připomenout památku šestnácti kolínských občanů zavražděných nacisty těsně před osvobozením naší vlasti.
Po pravé straně hlavního vchodu na kolínské nádraží najdeme desku věnovanou obětem padlým ve válce z řad železničářů. Její text však bohužel již není zrovna dvakrát čitelný.
Na budově muzea je umístěna pamětní deska lékaře, archeologa a odbojáře Františka Dvořáka, popraveného v roce 1943 v Drážďanech.
Na Zálabí v Ovčárecké ulici (proti Tatrabarákům) nalezneme vzpomínku na odbojáře Františka Jiráska umučeného roku 1942 v Mauthausenu.
Komunistické desky
Minulý režim si také potrpěl na pamětní desky. Dnes už je ovšem nenajdeme. Zmizely v propadlišti dějin. Jen okrajově si připomeňme pamětní desku v místech hostince Na Zavadilce (na Zálabí) - středisku dělnického hnutí či pamětní desku založení KSČ na bývalé hospodě U Karla IV. v ulici Politických vězňů.
Porevoluční instalace
Na budovu kolínského infocentra (Na Hradbách č.p. 157) nechalo město Kolín v roce 1992 instalovat desku k padesátému výročí transportů, kterými z Kolína odjelo více než 2.200 židů do koncentračních táborů.
Od roku 1996 na budově Strojní průmyslové školy v Heverově ulici nalezneme vzpomínku na protikomunistického odbojáře Borise Volka popraveného režimem v roce 1952.
V domě nacházejícím se po pravé straně radnice se, jak hlásá deska, roku 1802 narodil portrétista českých měst Vincenc Morstadt. Autorem pamětní desky instalované v roce 2002 je kolínský akademický sochař Jaroslav Hylas.
Doba současná
Pamětní desky vznikají a budou vznikat dál. Nedávno byla odhalena pamětní deska (či spíše destička) připomínající italského legionáře z I. světové války a vedoucího odbojáře proti fašistickým okupantům Otakara Moravce zvaného Robur. Připravuje se pamětní deska, která nám má připomenout významného kolínského rodáka a jednu z hlavních postav odbojové skupiny Obrana národa, štábního kapitána Václava Morávka. |
|
|
| Pamětní desky na kolínských domech |
|
|
|
Bysta Karla Legera - Legerova ulice
|
|
|
|
Pamětní deska o stavbě zvonice u chrámu Sv. Bartoloměje z roku 1504
|
|
|
|
|
|
Pamětní deska kolínského faráře Hynka z Ronova upáleného husity - na budově arciděkanství
|
|
|
|
Pamětní deska kolínských legionářů - na kolínské radnici
|
|
|
|
|
|
Text slavného provolání "Českému poselstvu na říšské radě", které přednesl Alois Jirásek roku 1917 - na budově sokolovny v Kmochově ulici
|
|
|
|
Pamětní deska obětí první světové války z řad evangelické církve - na stěně márnice na evangelickém hřbitově - Veltrubská ulice
|
|
|
|
|
|
Pamětní deska spisovatele Josefa Svatopluka Machara - křižovatka Kmochovy a Tyršovy ulice
|
|
|
|
Pamětní deska hudebníka Františka Kmocha na jeho domě v Kutnohorské ulici
|
|
|
|
|
|
Pamětní deska obětí války z řad činovníků Sokolské župy Tyršovy - na budově sokolovny v Kmochově ulici
|
|
|
|
Pamětní deska k uctění památky nacisty zavražděných šestnácti kolínských občanů - u lékárny na Karlově náměstí (č.p. 89)
|
|
|
|
|
|
Pamětní deska obětí padlých za II. světové války z řad železničářů - na nádražní budově (text je bohužel velmi špatně čitelný i v reále, natož na fotografii)
|
|
|
|
Pamětní deska lékaře, archeologa a odbojáře Františka Dvořáka, popraveného v roce 1943 v Drážďanech - na budově muzea
|
|
|
|
|
|
Vzpomínka na odbojáře Františka Jiráska umučeného roku 1942 v Mauthausenu - Ovčárecká ulice (proti Tatrabarákům)
|
|
|
|
Pamětní deska k padesátému výročí transportů, kterými z Kolína odjelo více než 2.200 židů do koncentračních táborů - budova kolínského infocentra v ulici Na Hradbách (č.p. 157)
|
|
|
|
|
|
Vzpomínka na protikomunistického odbojáře Borise Volka popraveného režimem v roce 1952 - budova Strojní průmyslové školy v Heverově ulici
|
|
|
|
Pamětní deska portrétisty Vincence Morstadta - dům po pravé straně radnice - Karlovo náměstí
|
|
|
|
|
|
Pamětní deska italského legionáře z I. světové války a vedoucího odbojáře proti fašistickým okupantům Otakara Moravce zvaného Robur
|
|
|
