|
hlavní »
ostatní »
město
|
Ztracená ulička |
Kutnohorská ulice (u křižovatky před Novým mostem) |
|
O galerii: |
Jednou z nejbizarnějších uliček v Kolíně je bezesporu Ztracená ulička. Vejít do ní lze po vydlážděné cestě ze Zahradní ulice (na úrovni spodní části Státního okresního archivu). Ze sevření kamenných zdí - do něhož vstoupíte z návrší v druhé části uličky - se dostanete mezi budovu záchytky a vilu Pod Brankou, kde Ztracená ulička ústí do ulice Kutnohorské. Původně se Ztracená ulička nazývala Císařskou cestou, šlo však o poněkud nadsazené pojmenování.
Před polovinou 19. stol. vedla z kutnohorské silnice (v té době se ještě nepoužívaly názvy ulic, respektive zde byla zástavba ještě velmi řídká a nesouvislá, takže o ulici se stejně tak jako tak hovořit nemohlo) kolem Rorýcovského dvorce, který stál vedle nově postavené tělocvičny průmyslové školy, a dále směřovala - jak už název naznačil - k tzv. Císařské chmelnici (na což upozorňuje název na jenom domě v Heverově ulici). Šlo spíše o cestu, ne o uličku.
Ve zmíněné době okolí cesty vůbec vypadalo úplně jinak než v současné době. V první řadě v místech, kde se dnes nachází nové parkoviště u kina, byl celkem výrazný vrcholek skalnatého návrší, který se na severní straně strmě svažoval ke kutnohorské silnici a na straně jižní pozvolna klesal k místům, kde dnes stojí průmyslová škola. Na jeho úpatí se nacházelo několik domků a jakýsi předměstský dvorec, kolem se rozprostíraly rozsáhlé zahrady a chmelnice - proto se dnešní ulice poblíž jmenuje Zahradní. Jen málokdo tuší, že název pochází právě odsud.
K výrazné změně tohoto místa došlo v polovině 60. let 19. století. Tehdy zde zakoupil zahradu kolínský kaplan (později děkan) Svoboda, který se rozhodl postavit si zde svou vilu. Velkým nákladem nechal vylámat skálu - již zmíněné návrší - a z ní postavil vysokou zeď kolem svého "hradu". Tento název je na místě, protože se pan Svoboda při stavbě prý inspiroval Andělským hradem v Římě (výsledek tomu ale příliš neodpovídal). Poněvadž stavba vily přišla též na nemalý peníz, vysloužila si mezi lidmi zanedlouho přezdívku Drahotín. Zbourána bylo koncem koncem 70. let 20. století, aby uvolnila místo kolínskému sekretariátu KSČ (dnešní nová poliklinika). V její blízkosti vedla další malá zvláštní ulička, která se nazývala Děkanská.
Dalším velkým objektem, který se do skalnatého návrší zakousnul, byl v roce 1881 "zapuštěný" dům továrníka Karla Latzla, dnes v něm sídlí např. protialkoholní záchytná stanice nebo psychiatrická ambulance. Z prvního patra tohoto domu vedla lávka do přilehlé protější zahrady, v jejímž středu se ještě v době nedávno minulé nacházel zajímavý altánek. Okolí těchto dvou výrazných domů bylo v pozdější době zastavováno větším množstvím drobných domků.
Současná podoba unikátní lokality bohužel připomíná spíše mladšího bratra Boubínského pralesa než poetickou uličku. Možná by stálo za úvahu popřemýšlet o jejím dalším osudu. Jen pouhé vyčištění uličky a přilehlé zahrady od náletových dřevin a všelijakého "bince", třebas za přispění pracovního potenciálu alternativních "odsouzenců", by zajisté udělalo své. Ale kdo ví, možná je Ztracená ulička jedním z posledních míst, kde by si děti mohly hrát na Robina Hooda - kamenné pevnosti ani les Sherwood zde nechybí. Škoda jen, že průchod uličkou se podobá slalomu mezi ostrůvky hnědého a nevábného produktu lidských střev.
Na závěr dlužno dodat jen to, že Ztracená ulička se oficiálně nazývá Ztracenou od roku 1903.
P.S. Několik týdnů po nafocení následujících fotografií byla Ztracená ulička vyčištěna k nepoznání. Nicméně, tred stavu zdá se být v regresivní fázi. |
|
|
Nejbizarnější kolínská ulice |
|
|
Severní východ ze Ztracené uličky ustící do Kutnohorské ulice je situován mezi mezi budovu záchytky (po levé straně) a vilu Pod brankou (po pravé straně), kde dnes sídlí kolínské nízkoprahové kontaktní centrum. Dneškem je myšlen 7. červen 2004 :-)
|
|
|
Impozantní pohled ústí Nového mostu a na kolínské zálabí z útrob Ztracené uličky.
|
|
|
|
|
Sevření v kleštích kamenných zdí Ztracené uličky - jižní pohled.
|
|
|
Zde Ztracená ulička přechází z volného prostranství do sevření kamenných zdí. Před několika lety renovované dláždění uličky již někomu posloužilo jako zdroj stavebních surovin.
|
|
|
|
|
Severovýchodní ústí ztracené uličky - zde se renovovaná dlažba ještě kupodivu dochovala.
|
|
|
Západní pohled přes val skalnatého návrší na průchod do Smetanovy ulice, tudy někde vedla Děkanská ulička.
|
|
|
|
|
V době pořizování fotografie zaneřáděné schodiště vedoucí ze zahrady na návrší do útrob Ztracené uličky.
|
|
|
Ze zahrady vedla lávka do patra domu továrníka Karla Latzla. Foceno z místa, kde stával altánek.
|
|
|
|
|
Schodiště ze zadního nádvoří domu továrníka Karla Latzla, kde dnes sídlí psychiatrické ambulance a protialkoholní záchytná stanice. Schodiště vede do pusté zahrady na zbytku skalnatého návrší.
|
|
|
|
|